USA v totálním úpadku. Donald Trump už vysílá jasné signály. Ničená země v procesu ukrajinizace. Zdivočelé dementní elity se rvou o moc. Rozumní politici jsou drsně likvidováni

Viktorie Nikiforová komentuje politické snažení Donalda Trumpa zachránit Ameriku, která se propadá do bažin ekonomické krize a morálního rozvratu.

Bývalý americký prezident se vydal na další turné po zemi pod heslem „Zachraňte Ameriku!“ Přitom Donald Trump zatím oficiálně neoznámil, že bude kandidovat v příštích prezidentských volbách. Dnes, v době celosvětových turbulencí, však jde o běžný trend: lídři naskakují do volebního klání na poslední chvíli. Podívejme se na Macrona: francouzský prezident oznámil, že bude kandidovat, pouhý měsíc před volbami.

Dalo se předpokládat, že Trump bude svou účast také protahovat do poslední chvíle. Svými náznaky sice jitří představivost veřejnosti, ale otevřeně nic neříká. Posuďte sami: „V roce 2024 si vezmeme zpět tento krásný, nádherný Bílý dům. Zajímalo by mě, kdo to asi udělá?“

Na tomto pozadí jeho preference skokově stoupají a masové mítinky s jeho projevy jsou již dlouho považovány za součást volebního klání. Stále je předním politikem v zemi a nedávný průzkum ukázal, že kdyby se volby konaly dnes, bezpečně by Bidena porazil.

Zůstat v opozici co možno nejdéle je skutečně Trumpovou dosud nejúspěšnější strategií. A není co řešit: stačí sledovat Bidena, co dělá se zemí, a vlastně ani nemusí nic vymýšlet. Ceny benzínu, inflace, skutečný (nikoliv vykreslovaný) rozsah zbídačení běžných Američanů, invaze ilegálních imigrantů – všechna tato témata Trump pochopitelně rozehrává.

Síla jeho rétoriky je působivá. „Nikdy nebyla naše země v takovém úpadku, nikdy jsme nebyli tak pošramocení,“ řekl na shromáždění v malém michiganském městečku Washington Township. „Procházíme nejnebezpečnějším obdobím našich životů. A k tomu máme prezidenta, který vůbec nechápe, co se děje. Možná ani neví, co dělá, co říká a kde se nachází.“

Trump se snaží nabudit veřejnost před listopadovými volbami do Kongresu a Senátu, v nichž mají republikáni teoreticky zaručeno jasné vítězství. Demokratům se mezitím podařilo rozzuřit nejen konzervativní voliče, ale obrátili se proti nim i jejich vlastní příznivci. Zima a čerpací stanice s přehledem ovládly televizi a sociální sítě. Většina Američanů si brzy uvědomila, že do bídy je nepřivedl Kreml, ale Demokratická strana, která je organizátorem a inspirátorem katastrofálních nepořádků v USA.

Země se ocitla ve spirále inflace, kterou vyvolalo Bidenovo odmítnutí nakupovat ropu z Ruska, což způsobilo prudký nárůst cen pohonných hmot. A na podzim přijede třetí jezdec Apokalypsy zvaný Hlad. Protože rostoucí ceny obilí a potravin, podpořené též sankční válkou s Ruskem, zasáhnou nejen obyvatele Afriky a Asie, ale také chudé Američany, kterých jsou miliony. A „obrana Ukrajiny“ jako záminka pro to všechno už nebude fungovat.

Situace může být velmi zajímavá, pokud se každý stát federace rozhodne zajistit si vlastní potravinovou bezpečnost. Například Texas si na podzim s obilím a masem vystačí. Do jakých nadoblačných výšin však třeba v takovém New Yorku porostou ceny potravin? A jak si to státy mezi sebou vyřeší?

Zatím se zdá, že američtí voliči budou chtít v listopadu smést vládnoucí stranu. Vzhledem k obrovským administrativním prostředkům, které Demokraté využívají, by však mohly nastat jisté potíže. Například pokud pod nějakou záminkou vyhlásí nový lockdown a všechny zavřou doma. Uskuteční se Demokratům tak drahé korespondenční hlasování – a při něm je v mnoha státech výslovně zakázáno kontrolovat pravost podpisů na formulářích. Těchto podvodů jsme už při minulých volbách viděli více než dost.

Trump si proto není tak jistý svým úspěchem v roce 2024. Jeho podpora mezi voliči sice roste, ale to samo o sobě nemusí stačit: poslední volby to ukázaly. Trump proto zvolil napohled paradoxní postup. V posledních týdnech od zahájení speciální operace na Ukrajině skládal poklony ruskému prezidentovi. Už byl za to ocejchován jako "nepřítel amerického lidu" a množí se výzvy, aby byl obžalován z vlastizrady. Ale on nepřestává.

Rozhodnutí ruského prezidenta uznat DLR a LLR označil Trump výslovně za „geniální tah“. A poté šalebně a nečekaně požádal Putina, aby mu poskytl kompromitující údaje na Bidena juniora, a pomohl mu tak svrhnout Bidena seniora z prezidentského křesla.

Je pozoruhodné, jak rychle pomíjí světská sláva. Jak je to dlouho, co Washington organizoval v různých zemích převraty a dosazoval tam své loutky? A nyní svět s údivem sleduje, jak prezidentský kandidát koketuje s Kremlem, prosí o pomoc a všemi prostředky naznačuje, že je čas, aby Rusové zasáhli do amerických voleb a protlačili Trumpa na trůn.

Znamená to snad, že by se Rusko mělo zabývat nejen demilitarizací Ukrajiny, ale také pracovat pro Ameriku a pomoci Američanům zajistit rozumného vůdce? Samozřejmě by si všichni přáli, aby v čele USA i Ukrajiny stáli normální lidé, kteří prostě „chápou, co se děje“. Přinejmenším by neměli ničit vlastní zemi, ohrožovat světovou bezpečnost a otravovat Rusko. Otázkou ale je, zda tam vůbec nějací takoví lidé ještě zůstali.

A může se takovým rozumným vůdcem stát sám Trump? Na jedné straně existuje ve Spojených státech dvoustranná shoda ohledně Ruska: Demokraté i Republikáni jsou zajedno, že naše země je hlavním nepřítelem jejich „nového světového řádu“ a musí být rozdrcena. Na druhé straně jsou mezi Republikány dostatečně vlivní zastánci izolacionismu, kteří se domnívají, že Spojené státy by se měly v tichosti stáhnout ze světové scény, nepřekážet a starat se o své vlastní záležitosti. Kultovní republikán J. D. Vance, odpůrce homosexualismu a autor Hillbilly Elegy – bible amerických konzervativních patriotů – již prohlásil, že ho Ukrajina nezajímá. Možná se o něho Trump může opřít ve své prezidentské kampani.

Dnes se však Republikáni i Demokraté předhánějí v ostrých výrazech – kdo sveřepěji zaútočí na Rusko, kdo bude hlasitěji volat po „ráně pěsti“, do tváře Moskvy. V pozadí a tichosti nicméně platí jiný konsenzus – obě strany se usilovně snaží vyhnout skutečné konfrontaci s Ruskem. Ať si Ukrajinci pálí prsty za nás zní jejich obvyklá mantra, my jim na to dáme více Javelinů.

Když se Trumpa zeptají, co je to „trumpismus“ a proč všechny tak dráždí, říká, že jeho politikou je „výhodný obchod“. Na rozdíl od přímo demonstrativně dementní demokratické elity chápe, že dnes pro Státy není výhodné válčit – a to s nikým. Byl to Trump, kdo během svého prezidentství naplánoval stažení amerických vojáků z Afghánistánu. A byl to také on, kdo po první eskalaci ustoupil od konfrontace se Severní Koreou.

Lze se domnívat, že kdyby se v roce 2016 dostala k moci Hillary Clintonová, donutila by Ukrajinu k provokaci proti Rusku a speciální operace by musela být zahájena mnohem dříve. Rozklad a degradace amerických politických elit však pokračuje takovým tempem, že i z kdysi rozumného Trumpa se po nástupu k moci může stát senilní politik jako Biden. A není to kvůli jeho pokročilému věku, ale kvůli celkové zdivočelé atmosféře, v níž Amerika ztrácí status globálního hegemona.

Při posledních volbách Bidenův klan podkuřoval Pekingu, přičemž kritici otevřeně nazývali Joea „čínskou loutkou“. Donald Trump nyní vysílá podobně jednoznačné signály do Moskvy. Ukrajinizace USA je na pochodu – ostatně, co by to bylo za volby, kdyby se kandidáti nesnažili získat podporu vnějších sil? Pamatujeme si, jak Američané dosadili Jaceňuka do funkce premiéra a Němci Klička do funkce starosty Kyjeva. To je v pořádku. Svrchovanost? O ničem takovém jsem neslyšel.

Současný Washington není centrem moci ve světě, ale teráriem, kde místní oligarchické klany bojují o moc, rozdělují si území a okrádají své vlastní občany. Už dávno přestaly předstírat, že věří v takové nesmysly, jako jsou demokratické volby a svoboda slova. To všechno jsou jen blyštivé korálky pro domorodce při vývozu "demokracie". Rozumného politika, který se skutečně zajímá o osud Američanů, tam mohou jednoduše zničit – stejně jako na Ukrajině.